Jsme Párovky. Pracujeme vždy ve dvojici muž a žena, protože věříme v přidanou hodnotu tohoto uspořádání. Nabízíme vyváženost pohledů a nezaujatost.Nesoudíme, nehodnotíme. Cokoliv vás k nám přivedlo, zasluhuje naši plnou pozornost. Rozhovoru mezi dvěma terapeuty využíváme jako jednoho z hlavních nástrojů naší práce. Budete tak mít lepší představu, co nám běží hlavou. K párové terapii přistupujeme jako k vysoce odborné činnosti, pro kterou jsme se dlouhodobě vzdělávali. Zároveň si zakládáme na lidském přístupu a otevřenosti. K terapeutickým sezením se scházíme v naší konzultovně v Ječné ulici 243/39a na Praze 2.
Martin a Iveta
V roce 2010 jsem vystudoval jednooborovou psychologii na Masarykově univerzitě v Brně a od té doby se věnuju svým hlavním profesním zájmům – managementu a psychologii. Dvanáct let pracuji pro EKS, což je přední česká organizace zabývající se kariérovým koučinkem. V ní působím jako zástupce ředitelky, manažer lidských zdrojů, kariérový kouč a lektor. Absolvoval jsem zahraniční stáže v Newcastlu, Dublinu, Lublani. Jsem držitelem švýcarského certifikátu v metodě mapování kompetencí CH-Q a absolventem pětiletého systemického psychoterapeutického výcviku. Spolupracuji s platformou Hedepy jako online terapeut a osm let mám vlastní psychoterapeutickou praxi. Terapii páru vnímám jako příležitost věnovat pozornost vztahu a pečovat o něj, protože stejně tak jako jinde, ani v něm nepřichází nic zadarmo a bez práce. S kolegyněmi v Párovkách sdílím v osobní rovině optimismus, a v té pracovní názor, že jedna věta o tom, co se podařilo, řekne o vztahu někdy víc, než deset o tom, co nefunguje. Na práci s Ivetou si užívám její tah na branku a všímavost k tomu, co se v terapii odehrává.
Vystudovala jsem Management firem na Vysoké škole ekonomie a managementu, kde v současnosti také působím na katedře lidských zdrojů jako akademický pracovník a kouč v poradenském centru při koučování studia. Již řadu let provozuji vlastní praxi zaměřenou na osobní rozvoj, koučování týmu, facilitaci a leadership. Působím jako psychoterapeutka v nestátním zdravotnickém zařízení, centru Gaudia a ve spolupráci s psychoterapeutickou platformou Terap.io poskytuji klientům terapie online. Při práci uplatňuji nejen dlouholeté zkušenosti, ale i to, co jsem se naučila v rámci pětiletého psychoterapeutického výcviku v systemické rodinné terapii a při dvouletém výcviku v systemickém koučování a supervizi. Párovou terapii vnímám jako bezpečný prostor ke zkoumání toho, jak lidem ve vztahu je a jak by rádi, aby jim v něm bylo. Věřím, že pojmenováním a vyjasňováním vzájemných neporozumění, očekávání i potřeb může být zahájen hojivý proces, v jehož centru stojí vztah s celou jeho silou i křehkostí a s nadějí na oživení. Vždy se těším na spolupráci se svým koterapeutem Martinem i na každý tvůrčí dialog, díky kterému nám dovolíte nahlédnout do vašeho příběhu.
Co od nás (ne)čekejte
- Zázrak. Jak avizujeme v úvodu našich stránek, neumíme kouzlit a nemůžeme zařídit změnu v životech klientů. Snažíme se využít maximum našich dovedností, abychom klienty podnítili ke změně. Tu ale mohou udělat vždy jen oni sami. Tím ale nevylučujeme, že se někdy zázrak může stát.
- Radu s velkým R. Klienti často přicházejí s představou, že dostanou od terapeuta skvělou radu, kterou se jen začnou řídit a bude po problému. Můžeme spolu s vámi v terapii otevírat nové obzory vašeho vnímání potíží a jejich řešení, zkusíme vám zprostředkovat nové úhly pohledu na potíže. Pokusíme se také navozovat prostor k uvědomování aspektů, které jste dosud opomíjeli, nebo k otevírání témat, která jste se dosud báli otevřeně řešit. Zázračnou radu ale nedokážeme dát.
- Spravování toho druhého z partnerů. Někdy lidé očekávají od párové terapie, že jemu/jí „už někdo konečně vysvětlí, co dělá blbě, protože je přece jasný, že todle dělá blbě, ne?“ Takové přání nemůžeme vyslyšet. Budeme se raději ptát a zkoumat, co vězí za tím, nebo oním chováním, myšlením, cítěním, nebudeme ale říkat ani jednomu z vás, že tohle je dobře nebo špatně. Nemáme recept na pravdu, tak nebudeme předstírat opak. Navíc se v terapii snažíme o nestrannost, nechceme, abyste měli pocit, že k někomu z páru tíhneme víc, nebo méně. Snažíme se o rovnocennost a spravedlivý prostor pro obě strany.
- Nekritizujeme, naopak se snažíme vyzdvihnout to, čeho jste už vlastním úsílím dosáhli, protože to nevnímáme jako samozřejmost. Budeme vám transparentně říkat, co se nám honí hlavou a jaké pocity z vašeho příběhu u sebe vnímáme, což se někdy nemusí poslouchat lehce. Rozhodně to ale dokážeme s respektem.
Párovky v médiích
Pro časopis Květy (15/2025) jsme komentovali specifikum práce dvou terapeutů, chválili jsme možnost vyvážit ženskou i mužskou perspektivu a využívat techniky, které jednotlivec nezvládne (např. vzájemné sdílení postřehů přímo během sezení).
Pro časopis Statistika a My (04/2025), který vydává Český statistický úřad, jsme psali o tom, jak se mění způsob pojmenování partnerských potíží a společenský kontext.
Bývalí členové
Lukáš
Spoluzakladatel projektu Párovky. Po magisterském studiu Mediálních studií na FSV UK nastoupil jako redaktor webu ČT24.cz, kde nakonec strávil 12 let. Už během té doby ale tušil, že svět médií není pro něj. Přihlásil se na psychologii v Olomouci, kde se mu začal otevírat svět duše. K psychoterapeutickému výcviku byl už jen krok, začal s ním v roce 2015, a tam se potkal s ostatními z Párovek. Spolu s pětiletým výcvikem prošel také řadou tematicky zaměřených kurzů narativní terapie se zahraničními lektory a kurzem metody Otevřeného dialogu. V současnosti provozuje vlastní praxi.
Monika
Vystudovala magisterský obor Sociální pedagogika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na téže fakultě následně absolvovala i rigorózní řízení v oboru Pedagogika. Při studiu zároveň absolvovala pětiletý psychoterapeutický výcvik systemické terapie. Při své práci využívá jak nabyté zkušenosti z organizace Triangl – centra pro rodinu.
Kateřina
Vystudovala jsem psychologii na FF UK v Praze. Pro vzdělání v psychoterapii jsem si vybrala systemický přístup, a to pro jeho zaměření na řešení (místo zaměření na problém), pro maximální snahu podpořit klienta v tom, aby si sám určoval to, jak bude terapie probíhat a k čemu má vést (opravdu se zajímat o to, co si klient přeje), pro určitou míru hravosti (podněty k experimentování, hledání nových úhlů pohledu, využívání metafor) a pro důraz na komplexní vnímání klienta.